WIPEOUT-souboj národu-Boj o pohár WIPEOUT
Ve finále se ukázalo, že česko slovenský tým už neměl sílu konkurovat trénovaným borcům.
Skončily prázdniny a spolu s nimi i desatero epizod adrenalinové show Wipeout – Souboj národů. Česko slovenský tým se utkal s týmem Bělorusů, Ukrajinců a Poláků a navzdory zcela odlišnému obsazení velmi obstojně konkuroval.
Určitě jste si toho všimli,ale zatímco ostatní tři národy to vzaly jako obří sportovní výzvu a své týmy sestavily z profesionálních sportovců a olympijských mistrů náš dvojnárodní tým byl sestaven výhradně z celebrit. Teprve na místě se ukázalo, že zatímco Češi a Slováci to vzali více s humorem, ostatní národy se skutečně vrhly s velkou vervou do boje o pohár Wipeoutu.
Mohli jsme tak sledovat, jak náš borec s útrapami probíhá trať za čtyři minuty, zatímco olympijský mistr z východu tutéž trať doslova přelétl za 40 vteřin.
Na druhou stranu je nutné říci dvě věci:
- Češi a Slováci to nevzdali a bojovali doslova do zemdlení,
- na to, že náš tým byl složen z moderátorů, zpěváků a modelek, jsme obstáli velmi slušně.
Tolik úvodem a teď se již vrhněme na popis toho, co bylo v poslední, finálové epizodě Wipeoutu k vidění.
Kapitán týmu, herec Maroš Kramár, nominoval do každé disciplíny ty závodníky, kteří se v minulých epizodách na daných disciplínách předvedli nejlépe – nebo na ní alespoň nejlépe vypadali. Na Opičí dráhu nastoupili herečka, moderátorka a modelka Nikol Moravcová, operní zpěvák a herec Filip Tůma a moderátor Peter Varinský.
A hned na začátku jsme mohli vidět první novinku – součástí Opičí dráhy totiž byly asynchronně se pohupující válce, které nemilosrdně srazili každého, kdo jim včas neuhnul. Dobré to tu měli sprinteři, několika borcům se podařilo běžet tak překvapivě rychle, že válce jenom marně švihaly za jejich zády. Bohužel to bylo jen výjimečné, jinak se v ledové vodě koupali skoro všichni.
Následovaly oblíbené boxerské rukavice nad kádí s bahnem. Poté přeskákat čtyři koule, zhoupnout se na houpačce a doskočit do cíle. Peter Varinský to zvládnul ve výborném čase jeden a půl minuty. Nikol Moravcová se slušnou angínou dala trať za tři a půl minuty, hodně ji zpomalilo bahno – ale jako jedna z mála zvládla přeskákat obří koule i obalená bahnem. I Filip Tůma zvládnul trať za minutu a půl a lidé z ostatních týmů nevěří, že takto dobře běhají naši operní zpěváci.
Poláci mají tolik nemocných a zraněných lidí ve svém týmu, že na trať musí nastoupit i jejich trenér. A i když teoreticky má celou trať zvládnutou, nakonec i on padá do vody i bahna.
Když skončí Opičí dráha, začíná Král hory. Na něm se už jednou skvěle předvedla zejména herečka Bára Munzarová – v tomto ročníku dokonce dosáhla jednoho z nejrychlejších časů. Bohužel, tentokrát to našemu týmu nevyšlo a nikdo z našich se na vrchol Krále hory nedostal. Modelka Bára Kolářová skončila ve vodě hned na začátku, Bára Munzarová nevystihla optimální čas a také se jí to nepovedlo. Moderátor Tomáš Kraus ukázal alespon nádherné salto – a perlička na závěr: během disciplíny se soutěžícím podařilo rameno Krále hory, po němž se běhá k cíli, zlomit.
Na Králi hory jsme tedy body nezískali a tak jsme naděje upnuli ke zpěvákovi Tomášovi Bezdedovi, který už dříve výborně zvládnul disciplínu zvanou Centrifuga. Ta ho tedy čekala i tentokrát. Jenže Argentinci jsou potvůrky, centrifugu pustili vyšší rychlostí a nechali závodníky točit se delší dobu. Nu a poté provedli i pár dalších změn. Místo prolézání dírou se konala obří vidlice, místo válců pak bylo nutné překonat obří měkký polštář. Samozřejmě namazaný tou nejkluzší argentinskou vazelínou, která byla v místním supermarketu k dostání.
A pak už tu byl naprostý závěr. Drsná a zákeřná Wipeout Zóna, opět s několika drobnými změnami. Nastoupil na ni moderátor Patrik Švajda a ve druhé, obtížnější části pak naše bavy hájil hudebník, herec a moderátor Ondřej Brzobohatý.
Patrikovi bohužel podklouzla noha při výstupu na skluzavku, takže několik drahocenných vteřin jsme ztratili tam, největší katastrofa ale přišla na závěr. Ondřej Brzobohatý ve Wipeoutu podával dosud skvělé výkony, ale ani jeho fyzička není bez limitů. Od posledně si ještě moc neodpočinul a přeci jen – není to profesionální sportovec. Na trať tedy nastoupil v slabší kondici a brzy následoval první pád. A druhý, třetí, čtvrtý.
V této epizodě člověka opouštějí síly rychle. Vaše oblečení se nacucá vodou, taháte sebou třicet kilo navíc, po každém pádu musíte plavat v ledové vodě a šplhat na prvotní válec. Na Ondřejovi bylo vidět, že skutečně mele z posledního. Do soutěže dal maximum sil a už mu skoro žádné nezbývaly. Nakonec byly válce zastaveny a Ondřejovi se podařilo doplahočit se do cíle po dlouhých deseti minutách. Z minulé epizody ale dobře víme, že Ondra na této trati podal jeden z nejlepších výkonů vůbec. Tentokrát ho síly opustily a jak potvrzují i borci z jiných zemí, jakmile v této disciplíně spadnete do vody, tak je proběhnutí mnohonásobně těžší a s každým dalším pádem se to jen zhoršuje.
Výsledný čas nás bohužel odstavil od nadějí na medaili. Na druhou stranu – cílem této soutěže nebylo přivézt domů záplavu medailí, ale především pobavit diváky. Někdy skvělými výkony, někdy naopak neumětelstvím a elegantními držkopády. A to se povedlo. Výkony česko slovenského týmu nebyly tak heroické jako výkony nabušených Bělorusů, ale o to víc jsme s našimi závodníky zažili humoru a úsměvů. A i když se to neoceňovalo medailemi, tak počtem úsměvů jsme ostatní národy bezkonkurenčně porazili. Není to nakonec ještě lepší vítězství, než nějaký pohár?
